Diky, presne jsi to vystihl. Nekolik let jsem nemel pri psani v Jave zadne emoce. Takze otazkou zustava, proc v ni psat? Emoce nas odlisuji od stroju. Pokud mam tretinu zivota (idealne vsak par hodin tydne :) stravit cinnosti, ktera mi nepusobi radost, tak co mi zbyde? Pocit dobre odvedene prace? Kdyz v jinem kraji toho po sobe necham 10x vic?
Mne osobne nevadi pouzivani Javy. Ovsem je treba delat to v tzv. svobodnem kontextu. Sam se mam rozhodnout na zaklade znalosti. Jenze tohle rozhodnuti je casto takove, ze nemam ani poneti, ze nekde jinde se zije lip a jednoduseji. Jsem proste stale presvedcen, ze kdyby vsichni javiste, co znam znali Ruby a RoR, tak razem scena prijde o desitky % clenu okamzite a o zbytek casem :). Zavreni ve sve kulnicce s pocitem, ze kulna je enterprise a desky jsou zlate, protoze za tim stoji "velka firma", kde jadro tvori nikoli programatori a myslitele aka Gosling, ale obchodnici. To fakt chcete? Zkuste to a dejte vedet. Fakt to za to stoji. A verte mi, byl jsem velky obhajce Javy :). Jirka Hradil 2011/1/26 Ondra Medek <[email protected]>: >> být mou blbou pamětí. Nebo taky tím, že skutečně důležité věci si >> člověk pamatuje a nepříjemné věci zapomíná :). > > Člověk si pamatuje déle věci, u kterým má silné emoce, ať již kladné > (na tom místě jsou dobré jahody v létě), nebo záporné (tam žije hrozný > medvěd). Zapomíná se to, co žádné emoce nevzbuzuje. >
