Velmi zajimave, dekuji.
Z Jeju,
Frantisek Algoldor Apfelbeck
biotechnologistkvasir and hacker
http://www.frantisekapfelbeck.org
There is no way to peace, peace is the way. Mohandas Karamchand Gandhi
On Saturday, February 22, 2014 1:37 AM, Dominik Taborsky bre...@seznam.cz
wrote:
Ahoj,
necetl jsem to uplne cele, ale protoze spechas, tak to rovnou napisu:
opakuje se ti tam veta:
Bohuslav Blažek jim říkal komunikátoři, obecně se používá pojem centrum
nebo hub.
eddy
On Fri, 21 Feb 2014 14:46:00 +0100, Honza Klokanek Sipek
kloka...@eldar.cz wrote:
psané dost na poslední chvíli, za chvíli do tisku [ua, never more!],
bugreporty více než vítány.
klo
---
Hoď ho do stroje
S rostoucím zapojením počítačů do všech lidských činností začínají být
získané záznamy o našem životě nepříjemně přesné, tím spíše, že jejich
sběr
často probíhá bez našeho vědomí. V průzkumu sexuálního chování můžete
lhát o
počtu orgasmů na jeden sex. Ale počet a místa plateb kartou, pohyb
mobilního
telefonu nebo lidi, kterým píšete e-maily, si nevymyslíte. Stroje data
tiše
sbírají s trpělivou přesností.
Analýza ohromného množství dat (big data) za pomoci sofistikovaných
metod,
které se také říká data-mining, dolování dat, zajímá v první řadě banky a
pojišťovny, které přemýšlejí, zda vám mají navýšit úvěrový limit,
zvednout
pojistku, nebo vám naopak peníze nepůjčit. A markeťáky! Když se v roce
2004
k USA blížil hurikán Frances, sešli se informační mágové obchodního
řetězce
Wal-Mart a rozhodli se ozkoušet svůj nový trumf: za pomoci data-miningu
zjistit, co by lidé mohli před katastrofou kupovat. Analyzovali data z
prodejů před nedávným hurikánem Charley a překvapeně zjistili, že kromě
očekávatelného zboží jako baterky a pršipláště seznamu dominuje pivo a
jahodové „pop-tarts“, taštičky plněné ovocnou náplní. Nakonec se rozhodli
svým databázím věřit -- obsahovaly totiž 460 terabytů dat, což podle
odhadů
listu The New York Times činilo dvojnásobek obsahu tehdejšího Internetu
-- a
vyslali hurikánu vstříc náklaďáky s pivem, taštičkami a výbavou pro
přežití.
Vyplatilo se.
IBM nejen že dodávala Hitlerovi stroje na zpracování děrných štítků,
které
umožily bleskové předválečné sčítání lidu a identifikaci Židů, ale
servis mu
poskytovala skrze svou německou dceřinnou společnost celou válku a její
stroje dodaly efektivitu i evidenci židovského majetku, logistice
transportů
i „konečnému řešení“. Hitlerovské Německo tak bylo bez nadsázky první
informační společností. Československá StB používala počítače v omezené
míře, většinu dat zpracovávala v papírové podobě, dosahovala v tom však
takové dokonalosti, že to budí trochu tajený obdiv i dnešních badatelů.
Estébáci potřebovali obzvlášť informace o sociálních vazbách, a k
vytvoření
dojmu že o člověku vědí vše využívali i zdánlivě nenápadné detaily z
běžného
života. Archivy východoněmecké Stasi vydaly ručně kreslenou mapu jedné
takové sociální sítě. K jejímu vytvoření byly nejspíš zapotřebí desítky
hodin sledování v terénu, zprávy udavačů, jenž bylo nutno přesvědčit ke
spolupráci, riskantní nasazování štěnic, odposlechy se sluchátky na
uších a
rešeršní práce v kartotékách a archivech. Dnes podobné grafy vytvářejí
počítače automaticky a za pár okamžiků, z ohromného množství dat, které o
sobě poskytujeme často nevědomky.
Proč je Facebook jako chřipka?
--
Matematickou teorii grafů založil Leonhard Euler, když v roce 1736
elegantně
vyřešil oblíbený hlavolam „královeckých mostů“: zda je možné přejít všech
sedm mostů v pruském Královci a vrátit se do původního místa, aniž by
člověk
nějaký most přešel dvakrát. Euler všechny části pevniny oddělené vodou
nakreslil jako body (uzly) a mosty jako jejich spojnice (vazby).
Jednoduchou úvahou pak dospěl k tomu, že uzel se třemi vazbami musí být
pouze výchozí nebo konečný, přičemž všechny uzly v jeho grafu mají tři
vazby, a tedy že se sedmi mosty problém nemá řešení. Jako podobnou síť
můžeme zobrazit leccos -- vztah molekul v buňce, síť sexuálních partnerů
nebo třeba celou lidskou společnost. Každý člověk je pak uzlem a to, že
někoho zná, vytvoří vazbu, spojnici mezi dvěma uzly. V šedesátých
letech se
přišlo na to, že valná většina uzlů má vazeb něco kolem průměru a několik
málo uzlů je naopak vysoce propojených. Matematik Albert-László
Barabási,
který stál u nového boomu zájmu o sítě, pro ně zavedl pojem bezškálové
sítě.
Říká se, že od každého člověka na planetě nás dělí průměrně šest
přeskoků.
Kolega zná člověka, který pomáhal imigrantům z Iráku, ten jednal s
iráckým
ambassadorem, s nímž údajně v té době jednal i Mohammad Atta, ten jednal
s
někým jiným a ten s bin Ládinem. Většina lidí má zhruba podobné množství
kontaktů, pak se ale vyskytují lidé, kteří znají tisíce jiných (Kdo nezná
Ondřeje Kobzu, brzy ho pozná). Bohuslav Blažek jim říkal
