Cus, pekne rozebrano,

jen bych k tomu pripodotknul, ze nase IIWW opevneni je velmi inspirovano Maginotovou linii, takze predpokladam, ze typove (byt je nase sit novejsiho data) bude velmi obdobna.

Tudiz by se mozna (vladne tu nekdo francouzky?) dala inspirace pro tagovani najit i u nich.


Dne 16.4.2015 v 18:14 Lukas Gebauer napsal(a):

Ozval se mi mimo konferenci bunkrolog se zajimavym prispevkem, a
souhlasil s tim, ze ho sem preposlu:

------- Forwarded message follows -------
Od:     Martin Měřinský <mer...@centrum.cz>

Dobrý den,
pročítal jsem archiv mailing listu
https://lists.openstreetmap.org/pipermail/talk-cz/ a narazil na váš
email
https://lists.openstreetmap.org/pipermail/talk-cz/2015-April/011635.ht
ml . Protože mám v OSM asi 200 editací a opevnění se dlouhodobě
věnuji, dovolím si reagovat.

Asi mne nejaky bunkrolog opravi, ale domnivam se, ze realne mame
tyto druhy:

ROP - objekt lehkeho opevneni. Tady sedi pekne ten Pillbox

Jako ŘOPík lze označit pouze objekt lehkého opevnění nového
typu. Lehké objekty starého typu nestavělo Ředitelství
Opevňovacích Prací (ŘOP), tudíž to nejsou řopíky. Za řopíky
se nepovažují ani objekty pevnostní telefonní sítě.

Srub - objekt tezkeho opevneni. Volne stojici je pechotni srub, a
jsou z nich tvoreny cele liniem, podobne jako z ROPiku. Akorat jsou
vetsi, zpravidla dvoupatrove a urcene pro stalou osadku.

Pokud jde o předválečné opevnění, rozlišujeme dva základní
druhy. Lehké opevnění (LO) a těžké opevnění (TO).

Lehké objekty se dělí na dvě základní skupiny. Objekty "starého
typu". V literatuře často (mylně) označované jako objekty vzor
36. A objekty "nového typu", (mylně) označovány jako vzor 37.
Označení podle vzorů není původní a nedoporučuji ho používat.

Objekty starého typu jsou několika různých typů A, B, C, D, E, F.
Objekty nového typu se dělí na typy A, B, C, D, E, F, G, dále se
liší úhlem, který svírají střílny a provedením - zesílený,
zeslabený, normální. Krom toho existuje řada atypických objektů,
nebo objektů s různými úpravami.

Těžké objekty můžeme dělit podle celé řady kritérií (třídy
odolnosti (1, 2, I, II, III, IV), tvrzové nebo samostatné,
oboustranné nebo jednostranné, jedno- nebo více podlažní, ...).

Minometny srub - ty se, pokud vim, ani nepostavily. Ale planovane
byly.

Minometné sruby sice vystavěny nebyly, ale objektů s minometnou
výzbrojí byla postavena celá řada. Rozhodně nejde o smysluplné
kritérium pro mapování.

Tvrz - Soustava vzajemne pod zemi propojenych srubu. Pouze tady se
realne objevuji sruby delostrelecke, minometne a vchodove. Ale asi
mi prijde zbytecne to do mapy rozlisovat.

S rozlišením tvrzových objektů jsou pro běžného člověka
problémy. Proto bych nedoporučil je v mapě rozlišovat. Tvrzový
objekt nemusí být na podzemí tvrze napojen (např. K-S 12b
Utržený). Tím pádem má i netvrzovou odolnost III místo IV.
Existuje objekt MO-O-S 20 Orel. Ten má šachtu, která jej měla
napojit na tvrz Orel. Jde tedy o tvrzový objekt, ale žádná tvrz
ani její podzemí neexistuje. Byla plánována i celá tvrz (Orlík)
bez podzemí.

Žádný tvrzový minometný objekt postaven nebyl.

Takze ja bych navrhoval rozlisovat jen: ROPik, Srub a Tvrz.

V mapě má v prvé řadě smysl rozlišovat objekty na lehké
(pillbox) a těžké (blockhouse).

Zároveň by mohlo být zajímavé zaznamenat původní stav
(plánovaný, rozestavěný, dokončený) a současný stav
(zachovaný, poničený, zničený, zahlazený, přestavěný, ...).

Jeste ale mame spousty drobnych bunkru, nejcasteji jako ruzne
pozorovatelny. Takove jsou i v Praze, a obcas je to mylne v mape
oznaceno jako ROP, ackoliv to s ROP nema nic spolecneho.

Např. tvrz Hanička měla vybudovánu malinkou detašovanou
pozorovatelnu (tzn. pod kompetencí ŘOPu), je to atypický objekt bez
střílen, ale pod pillbox se klidně schová.

Horší je to s kabelovými objekty (komorami a studnami). Přestože
je stavělo ŘOP, neříká se jim řopíky. Tyto objekty nemají
žádné střílny a bývají zcela zapuštěny v zemi. Pro ně by
bylo označení pillbox značně zavádějící. Zasloužily by
vlastní tag.

Během druhé světové války se rozmisťovaly einmannbunkry a
budovaly protiletecké kryty.

Taky mame spousty protileteckych krytu.

Existuje ale i povalecne opevneni, typicky z betonovych prefabrikatu a
cele je to typicky zakopane v zemi. Napriklad v Zelezne Rude je po nich
cela naucna stezka a da se do nich podivat.

Po druhé světové válce se reaktivovalo předválečné opevnění
v rámci železné opony. Byly budovány různé kryty civilní
obrany. Kryty jako válečná pracoviště různých institucí
(ministerstvo vnitra, vojenské útvary). Síť pozorovatelen civilní
obrany. Teritoriální Radiační Hlásná Síť (TRHS) z typových
objektů ÚŽ. Objekty železné opony, POKy. Sovětská armáda zde
rozmístila řadu bojových objektů a zodolněných úkrytů. Celá
problematika je značně rozsáhlá...

Typové rozdělení pevnostních objektů bohužel nelze zobecnit
napříč více státy. Jakékoliv dělení napříč pevnostními
systémy s granuralitou větší než "malý bunkr" a "velký bunkr"
je nerealizovatelné. Pokud vím, i mapy KČT u nás rozlišují pouze
lehký a těžký objekt.

V případě otázek mě neváhejte kontaktovat, na kvalitě dat v OSM
mi záleží. Děkuji Martin Měřinský


------- End of forwarded message -------






_______________________________________________
Talk-cz mailing list
Talk-cz@openstreetmap.org
https://lists.openstreetmap.org/listinfo/talk-cz

Odpovedet emailem