> Stále mě nabádáte, abych si našel nějaká fakta. Taky byste to měl > někdy zkusit. Ale souhlasím s tím, že by Python mohl běžet ještě > rychleji, což dokazuje třeba Psyco. >
Já to zkusil, právě proto píšu to co píšu. Navíc pomalost Pythonu je logická už z principu jazyka a z principu runtime. Nicméně pomalost neznamená vadu, je to daň za jiné pěkné vlastnosti, za které se platí rychlostí. A pak také daň za neustálé překopávání jazyka - to je další negativní důsledek Rossumových akcí - kdyby Python byl stálý, věřím, že by někomu stálo za to vyvinout dobrý runtime pro Python spolu s dynamickou optimalizací (které v Pythonu není) a možná i JITem (která je nesplnitelným snem). Taková Java například to z velké pomalosti dotáhla na to, že v rychlosti čistého kódu se blíží rychlosti jazyka C. Je to důsledek vývoje runtimu, který trval mnoho let. Ale Python prostě musí mít špatný a pomalý runtime, protože při neustálém překopávání jazyka nelze naprogramovat nic složitějšího, než v podstatě primitivní runtime prakticky bez optimalizací. Lidé pořád zapomínají, že změna v jazyce znamená změny v obrovském množství kódu a nástrojů. > U hotové aplikace není důvod ani potřeba nic přepisovat. Nevím, jakou > máte představu o tom, jak přejít na Python 3000, ale nikdo netvrdí, že > musíte ze dne na den přejít z Pythonu 2.5 na Python 3000 (klidně > můžete zůstat na Pythonu 2.5 až do smrti, přítomnost Pythonu 3000 ho > nezruší). U většiny aplikací, u kterých probíhá vývoj, při plynulém > přechodu na Python 2.6 a pak na Python 3000 s využitím připravených > nástrojů, žádné extra náklady navíc nevzniknou. > Jednou Vás to donutí přejít - pokud jste trochu zběhlý v praxi, tak se prostě nedá časem nepřejít. Jednoho dne se objeví něco - nepodpora něčeho v okolí programu, která je jenom v nové verzi a přejít prostě musíte chca nechca. Proč nutně musí u aplikací probíhat vývoj? A to s těmi žádnými extra náklady je dobrá věta - na prvního Apríla. Ono totiž i když probéhá vývoj, tak v aplikaci jsou obrovské části kódu, na které se nesahá. To může být klidně i 90% kódu, které zůstávají beze změny. Mění se jen část projektu. Ty nezměněné části jsou odladěné, a je na ně spolehnutí. Ovšem při změně syntaxe jazyka musíte sáhnout na vše - na 100% kódu. Minimálně je otestovat - a jestli to neznamená dodatečné náklady navíc, pak jsem čínský papež. > Takže je těch vlivů tolik, že stejně nelze určit, proč je Python někdy > populární více a jindy méně. > S tím nesouhlasím. Je rozdíl mezi tvrzením "je tam hodně vlivů" a tvrzení "nelze určit, které vlivy to jsou". Vy jste dost nekorektně bez důkazu tato dvě tvrzení zaměnil. > I v případě Hitlera byla drtivá většina lidí, kterých se jeho činy > dotýkaly, proti. V demokratické společnosti platí názor většiny, a > pokud je většina pro změny, nic s tím nezmůžete. Je to blbej systém, > ale ty ostatní jsou jenom horší. > Ano? Zkuste si vzít obrovský prostor zvaný Německo a zkuste si zjistit jak moc lidí bylo proti. Demokracii sem netahejte - navíc znovu - dokažte tvrzení "že všechny ostatní systémy jsou horší, než demokracie" - měl byste logický problém. Miloslav Ponkrác _______________________________________________ Python mailing list Python@py.cz http://www.py.cz/mailman/listinfo/python