Zdravím,
měli jsme to podobně, ale vámi popisovaný stav měl tyto nevýhody:
- pravidelně se nám stávalo, že docházelo ke konfliktům v projektových
souborech iml + ipr (IntelliJ Idea)
- checkouty / updaty trvaly kvůli binárkám moc dlouho
- Apache Commons jsme měli na disku asi padesátkrát ;)
teď máme Maven ;)
- JARy jsou v repository a jsou jen jednou, takže nezatěžujeme CVS ani
vlastní disky
- projektové soubory jsou ignored a nedáváme je do CVS, máme ale napsaný
plugin, který s každým deployem projektu do firemní repository tyto
soubory vezme, zabalí do zipu a jako jeden malý soubor commitne do CVS
(tzn. start pro nového vývojáře zůstává pořád velmi snadný) - i když s
Maveními pluginy do IDE (respektive s nasazením Idey 7) skoro není
problém s vytvořit projekt načisto
Hlavně nechci zase rozpoutat nějakou flamewar ohledně Mavenu, jsem
si vědom jeho chyb. V tomto nám ale dost pomohl.
Honza N.
--------------------------------------------------------------
Ing. Jan Novotný
@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@
http://blog.novoj.net
Myšlenky dne otce Fura
--------------------------------------------------------------
Jan Dvořák napsal(a):
Josef Petrák - KYBERIE napsal:
[...] V závěru, když soubory odesíláte do
CVS/SVN/jiné repository, tak přece odesíláte pouze zdrojáky, ne
nastavení
IDE. Tím pádem nikdo z týmu nepozná, jestli jste to psal v Eclipse,
NetBeans, nebo poznámkovém bloku ...
My si v SVN schováváme i eclipsí .project, .classpath, adresář
.settings s informacemi o kódování textových souborů i všechny jen
trochu užitečné launchery (ty dáváme do adresáře .eclipse). I knihovny
máme ve verzovacím systému, namísto různě rozesetých někde na disku.
Výrazně se tím omezí čas strávený konfigurací prostředí do stejného
tvaru, jako "u kolegy". Pracovali jsme i na projektech, které tyto
informace nesdílely, a z tohoto hlediska to bylo utrpení.
Ve verzovacím systému mohou být uloženy konfigurace i více vývojových
prostředí - za předpokladu, že soubory s konfiguracemi se v každém
prostředí jmenují jinak a že IDE nestrká nos do těch souborů, kterým
nerozumí. Je pak sice třeba například doplňovat nově přidanou knihovnu
do cesty projektu pro každé vývojové prostředí, ale to je pořád méně
práce, než kdyby to musel dělat každý vývojář.
Takže si myslím, že verzování konfigurace projektu je velmi vhodné.
Vývojářům tím odpadne část překážek, přes které se musí prodrat, aby
se dostali k vlastnímu programování. Může to být zásadní rozdíl při
práci z domova, která se zhusta odehrává v časech, kdy nelze spoléhat
na pohotovou pomoc ostatních členů týmu.
Jak to děláte u vás?
Honza Dvořák
MathAn Praha
