Já tedy nevím, ale nemohl by se tu už někdo zeptat zase něco o JAVĚ? A Ruby se jít bavit do Ruby fóra?
Ne že by to nebylo zajímavé, ale radši bych si tu četl o Javovských tématech :-) Libor 2011/7/18 Jiří Hradil <[email protected]> > Potiz je IMHO v tom, ze se velmi jednoduse zameni "rozumny odpor" s > lenosti. Pokud je odpor ke zmene vysledkem vlastni osobni zkusenosti, > pak je vse v poradku. Pokud je odpor vysledkem "nebudu to zkouset, > protoze to ASI nebude fungovat", pak je to pruser. Z me praxe je to > prave spise ta druha moznost. Kvalita prichazi az s kvantitou. > > Jirka > > 2011/7/18 "Zdeněk Troníček" <[email protected]>: > > Řeč ovšem byla o jazyku, ne o nástrojích. Navíc to, že má někdo > zdrženlivý > > postoj ke změně jazyka na konkrétním projektu, neznamená, že je obecně > > proti změně, ale třeba jen nevidí pro daný projekt žádný přínos nebo má s > > daným jazykem svoje zkušenosti. Jsem si téměř jistý, že kdyby se objevil > > nový super jazyk, tak na něj většina lidí velmi rychle přejde. Takže spíš > > než odpor vůči změnám obecně je u lidí odpor vůči změnám, které > > nepřinášejí zřejmé výhody. > > > > P.S. Můj dotaz ohledně velikosti systému, který spravuješ, asi zapadnul > :). > > > > Z. > > -- > > Zdenek Tronicek > > FIT CTU in Prague > > > > > > Jiří Hradil napsal(a): > >> Ja zase znam techto pripadu hafo. V Kyberii jsem to uz vymlatil, ale > >> ve firmach, kde jsem mel moznost pracovat nebo pro ne dodavat reseni > >> jsem na tyto programatory narazel porad. Potiz byla v nepruznosti a > >> lenosti. Az jsem se divil, s jakou vervou nekdo obhajoval CVS, aby > >> nemusel prechazet na SVN, nebo tvrdit, ze psani jednotkovych testu > >> nepotrebuji a nepretrzita integrace je blbost. Mozna mas z > >> akademickeho prostredi jine zkusenosti? > >> > >> Diky, > >> > >> Jirka > >> > >> 2011/7/18 "Zdeněk Troníček" <[email protected]>: > >>> Jak jsi k tomu došel? Já osobně neznám ve svém okolí nikoho, kdo by si > >>> myslel, že "s jedním jazykem vystačí do konce života". > >>> Možná si někteří myslí, že s jedním jazykem vystačí do konce svého > >>> "programátorského života", ale většina se podle mého názoru přechodu na > >>> jiný jazyk nebojí. > >>> > >>> Z. > >>> -- > >>> Zdenek Tronicek > >>> FIT CTU in Prague > >>> > >>> > >>> Roman Pichlík napsal(a): > >>>> Nejvetsi problem java programatoru a nejen jich je v tom, ze > >>>> predpokladaji, ze s jednim jazykem si vystaci do konce zivota a proto > >>>> jej chybne pokladaji za svaty gral. Ani Java ani Ruby ani zadny dalsi > >>>> jiny jazyk neni svaty gral. V pripade aplikacnich frameworku to plati > >>>> mozna dvojnasob. Jirka hrozne flamuje, ale libi se mi to, protoze to > >>>> nuti vsechny k zamysleni jestli prave onomu svatemu gralu nepodlehli > >>>> ;-). > >>>> > >>>> 2011/7/17 "Zdeněk Troníček" <[email protected]>: > >>>>> Dobrý den, > >>>>> > >>>>> myslím, že při rozhodování, kterému jazyku či technologii se > >>>>> profesionálně > >>>>> věnovat, je dobré se podívat na počty pracovních míst, které jsou pro > >>>>> tento jazyk či technologii nabízeny. > >>>>> Viz např. > >>>>> > http://regulargeek.com/2011/02/09/web-scripting-programming-language-job-trends-february-2011/ > >>>>> > >>>>> A tady vidím, že Rails sice několik let rostou, ale stále zaostávají > >>>>> za > >>>>> Pythonem, Flexem, Php i JavaScriptem. > >>>>> > >>>>> Z. > >>>>> -- > >>>>> Zdenek Tronicek > >>>>> FIT CTU in Prague > >>>>> > >>>>> > >>>>> Jiří Hradil napsal(a): > >>>>>> Dobry den, > >>>>>> > >>>>>> pokud popularita znamena, ze se o jazyku pise vice, nemuze byt tento > >>>>>> trend zpusoben tim, ze v Jave je vice komunikace v diskuzich taky > >>>>>> diky > >>>>>> tomu, ze je to proste slozitejsi jazyk a technologie a tim padem > vice > >>>>>> lidi poptava reseni vice problemu? Jak treba sleduji konference v > >>>>>> Jave > >>>>>> vs Rails, tak jasne vidim, ze v Jave se casto resi velmi > komplikovane > >>>>>> problemy. Treba ja jsem kdysi resil nejaky problem s vlakny v > Quartz, > >>>>>> ktery zpusoboval Compass fulltext-pouziti 2 nesouvisejicich > >>>>>> frameworku > >>>>>> se navzajem blokovalo a problem byl tak hluboko, ze odpoved neznal > >>>>>> ani > >>>>>> Shay Banon, autor Compassu/nyni Elastic Search (pro uplnost - na > >>>>>> dotaz > >>>>>> mi odpovedel, ze vubec netusi, coz ale taky mohlo byt tim, ze jsem > se > >>>>>> blbe zeptal :). > >>>>>> > >>>>>> Naproti tomu v Rails se resi vetsinou velmi hezke problemy. Treba > >>>>>> jaky > >>>>>> gem pouzit pro pocitani vzdalenosti na mape v Google Search, jak > >>>>>> napojit Railsy na Apache Solr, jak psat hezci bloky, atd. Kazdopadne > >>>>>> otazky a odpovedi jsou kratsi, protoze je technologie jednodussi. > >>>>>> Proto mozna Ruby a Rails klesaji, protoze ti, co jej pouzivaji o tom > >>>>>> nemaji potrebu psat. Proste jim to funguje :). > >>>>>> > >>>>>> Popularitu jazyku ovlivnuji dle meho nazoru 2 hlavni veci: > >>>>>> > >>>>>> --jednoduchost pouzivani > >>>>>> --velikost komunity > >>>>>> > >>>>>> Jsou navzajem propojene. Pokud budou bariery vstupu do jazyka mensi, > >>>>>> pak je logicke, ze pocet programatoru v tom jazyku bude rust > >>>>>> rychleji. > >>>>>> Mozna to nebudou tak nabuseni programatori jako v Jave (a > >>>>>> souvisejicich stacku), ale udelaji svou praci rychleji a klienti > >>>>>> uvidi > >>>>>> svuj software v mnohem kratsi dobe. Programator v Java stacku (muj > >>>>>> oblibeny stack byla Java+Hibernate+Spring+Wicket+Maven+hafo dalsich) > >>>>>> bude urcite zkusenejsi a mnohem nabusenejsi nez programator v > >>>>>> Railsech, ktery tim koleckem v Jave nemusel projit. Ovsem Java > >>>>>> programator ma dle mych zkusenosti hlavu jako balon, protoze toho > >>>>>> musi > >>>>>> zvladat vic a nezbyva mu kapacita na pribuzne vedy, ktere jsou pri > >>>>>> komunikaci s klientem casto rozhodujicici (kognitivni vedy, > >>>>>> psychologie, ucetnictvi, marketing). Tohle je misto, kde bude mit > dle > >>>>>> meho nazoru Rails programator navrch, protoze ta technologie je > >>>>>> proste > >>>>>> jednodussi. Dodavam, ze mam na mysli vyvoj webovych aplikaci. > >>>>>> > >>>>>> Jirka > >>>>>> > >>>>>> 2011/7/16 Pecinovský Rudolf <[email protected]>: > >>>>>>> Jirko, nechci vyvolávat žádný flame, jenom bych se vás rád zeptal, > >>>>>>> jaký > >>>>>>> je podle vašeho názoru důvod toho, že na Tiobe popularita Ruby > >>>>>>> posledních 2,5 roku nepřetržitě upadá ze 4 % v prosinci 2008 (tehdy > >>>>>>> se > >>>>>>> probojovalo až na 8. místo) na současných 1,3 % (12. místo). > >>>>>>> > >>>>>>> Popularita Javy přitom posledního 1,5 roku více-méně stabilně roste > >>>>>>> z > >>>>>>> výchozích cca 17,4 % na současných 19,25 %. > >>>>>>> > >>>>>>> Vím, že Tiobe nic neříká o skutečném používání jazyka ani o jeho > >>>>>>> kvalitách, ale registruje pouze jeho popularitu. I tak by mne > >>>>>>> zajímal > >>>>>>> váš názor (a případně i názor dalších) na příčiny tohoto jevu. > >>>>>>> > >>>>>>> Jen na okraj bych dodal, že současný módní trend pomlouvání Javy z > >>>>>>> nejrůznějších důvodů jí vlastně v hodnocení Tiobe přidává na > >>>>>>> popularitě. > >>>>>>> Tiobe se totiž nezajímá o to, co se o jazyku píše, ale pouze o to, > >>>>>>> že > >>>>>>> se > >>>>>>> o něm píše. Připomíná mi to známou zásadu některých umělců: > >>>>>>> > >>>>>>> Není důležité, co o vás kritika tvrdí. Všímejte si toho, jak je > >>>>>>> dlouhá. > >>>>>>> > >>>>>>> Kdysi se vedly vášnivé diskuse o vhodnosti či nevhodnosti používání > >>>>>>> Pascalu resp. Delphi. Dnes už to nikdo neřeší a většina jej bere > >>>>>>> jako > >>>>>>> doznívající větev. Zajímavé přitom je, že ačkoliv popularita Delphi > >>>>>>> za > >>>>>>> posledních 2,5 roku prakticky soustavně klesá (4 % v listopadu > 2008, > >>>>>>> 0,9 > >>>>>>> % nyní) popularita klasického Pascalu se za stejnou dobu více-méně > >>>>>>> drží > >>>>>>> na hladině, kam nyní Delphi směřuje, tj. někde kolem 7 %. > >>>>>>> > >>>>>>> Co si myslíte, že ovlivňuje popularitu jazyků? Asi se všichni > >>>>>>> shodneme > >>>>>>> na tom, že jejich kvalita to určitě není. > >>>>>>> > >>>>>>> > >>>>>>> > >>>>>> > >>>>> > >>>>> > >>>> > >>>> > >>>> > >>>> -- > >>>> S pozdravem Roman "Dagi" Pichlik > >>>> > >>>> /* http://dagblog.cz/ Blog pro kodery */ > >>>> > >>> > >>> > >> > > > > >
